Věřili byste, že ještě existují firmy, kde pořád mají píchačky nebo jiný kontrolní systém účasti v práci? 7 Důvodů proč je mnohem lepší nechtít po lidech registraci docházky. Obzvláště pak po lidech, kteří se živí hlavou.

Za minulého režimu byla povinná zaměstnanost. Jinými slovy byla zakázaná nezaměstnanost. Pokud byl člověk doma a ne v práci, hrozil mu paragraf za příživu. A jak dokázat že byl v práci? Přece pomocí píchaček.

V tomhle jsme žili mnoho desetiletí. Je jasné, že to poznamenalo několik generací.

Teď je ten správný čas s tím přestat. Od pádu režimu už odrůstá druhá generace.

Tady je 7 důvodů, proč je registrace docházky nesmyslná činnost a měla by se zrušit.

Proč zrušit registraci docházky?

1) Moderní firmy, po vzoru skandinávského leadershipu, staví svoje systémy řízení na důvěře. Jak se pozná dobrá společnost? Přece tak, že v ní pracují dobří lidé. Dospělí lidé na úrovni. Tihle lidi chtějí pracovat. Nejsou v práci za trest. Jsou tam, protože rádi vytváří hodnoty. Práce je baví. Je tedy z podstaty věci nesmysl hlídat, jestli jsou v práci, nebo ne.

2) Účel, proč lidé chodí do práce, je vydělávat peníze. Peníze jsou směnou za hodnotu, kterou člověk v práci vytváří. Čím více hodnoty člověk vytvoří, tím více peněz si má vydělat. Je s podivem, jak naprosto automaticky měříme pomocí píchaček čas strávený v práci. Méně úsilí už ale věnujeme pochopení skutečně vytvořené hodnoty.

3) Ano, je velmi snadné kontrolovat pracovníky pomocí docházkového systému. Jakmile nadřízený ztratí tuto možnost, přirozeně se začne více pídit po skutečných výstupech práce. To pozvedne jeho zájem o hodnotu vytvořenou každým pracovníkem. Přístup při hodnocení bude nezávislý na odpracovaných hodinách. Bude záviset pouze na výstupech práce. Bude férovější.

4) Hodnota je hodnota. To je oč tu běží. Protože je jedno, kde a kdy je hodnota vytvořena, home office může být mnohem používanějším nástrojem. Na odsouhlašené schůzky damozřejmě musím, ale naštěstí existuje třeba skype.

5) Jdu domů, když mám pro dnes hotovo. Nesedím a nečekám na fajront. Naopak, když je potřeba zabrat, tak to udělám a klidně zůstanu déle. Neztrácím úsilí měřením času, který jsem na to strávil. Vím, že půjdu domů dříve, když to příště stihnu rychleji. A pak zase nebudu ztrácet čas počítáním hodin, o kolik dříve můžu jít.

6) Bez registrace docházky přichází více svobody. Se svobodou pak přichází i odpovědnost sama za sebe. Nikdo neříká: tady je tvůj čas, ve kterém musíš sedět v práci. To, co lidi řídí, je sounáležitost ke společnému cíli firmy. Když umožníme našim spolupracovníkům si tohle uvědomit, pomáháme jim osobnostně růst. Nechceme loutky jedoucí podle předpisu, chceme lidi s vlastním uvažováním.

7) Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Chovejme se k sobě jako k dospělým, odpovědným lidem. Pak se staneme dospělými a odpovědnými lidmi. Když se budeme k sobě chovat jako k někomu, komu se nedá věřit a musí se hlídat, pak budeme mít lidi, kterým se nedá věřit a musí se hlídat. To určitě nechceme.

Důvěra v práci

Ano, už je to tady. Je čas přestat si myslet, že lidé chodí do práce za trest. Opravdu se nemusí každý den registrovat příchod a odchod, abychom si byli jisti, že jsou zaměstnanci v práci správný počet hodin. O to nejde.

Jde o hodnotu, svobodu, odpovědnost, výstup z práce, příspěvek do projektu. Jde o důvěru. Žijeme ve 21. století, v Evropě.