Dříve, než se rozhodneš jak motivovat pracovníka, tak se zamysli. Co platí na jednoho, nemusí platit na druhého. V tomhle se chyba může velmi nevyplatit.

Řemeslník a jeho motivace k práci

Sehnat řemeslníky je katrastrofa. Potřeboval jsem obkladače a tak po neúspěšných pokusech najít někoho dobrého po známostech, jsem se rozhodl zagooglit a volat jednoho po druhém v okruhu 50km.

Po asi 20 telefonátech, kdy 50% nezvedá, dalších 30% má čas až za rok a posledních 20% ohrnuje nos nad velikostí zakázky, jsem ho našel. Nějaký pan Bobek. Mám ho!

V telefonu měl mladý a znuděný hlas a moc se nezdálo, že by ho moje zakázka nějak uchvátila. Příliš informací z něho dostat nešlo, spíše jen mrčel.

„Odkud že jste? Cože? To je daleko, to neberu.“

První zamítnutí jsem ignoroval. Prostě jsem mluvil dál, popsal jsem co všechno potřebuju, potvrdil že mám dlažbu a lepidlo už doma, přislíbil kladecí plány i přesnou řezačku.

„Nevím, jestli mám teď čas.“ Další odpověď.

„Klidně počkám týden, dva.“ Já na to.

„No tak snad teda za týden v pondělí v sedm. Beru 350 za metr, míň ne.“ Řekl naprosto nezúčastněně.

Nevěřil jsem svým uším. Chtěl jsem si to opakovanou otázkou potvrdit, ale pod strachem, že by si to snad rozmyslel, jsem řekl jenom: „No tak jo. Budu tady, adresu pošlu na sms.“

Nijak obrovskou motivaci vzít tuhle práci jsem z něho opravdu necítil. Proto ani moje očekávání nebylo velké. Počítal jsem raději i s variantou, že nepřijde.

V pondělí 7:10 jsem to pomalu vnitřně vzdával. Už jsem to balil a chtěl odjet do práce. V tom jsem zahlédl borce v montérkách blížícího se na kole velmi pomalou rychlostí. Tohohle týpka jsem na naší ulici ještě nikdy neviděl.

To snad…. „Pan Bobek?“

„Ano. Dobrý den. Kde to máte?“

„Ty vole on přijel!“ Zaradoval jsem se. Jdu k němu. Nemůžu si nevšimnout obrovského čerstvého monoklu. Ach nee… Já ho snad budu muset zrušit. Přijdu blíže a ovanul mě alkoholový závan nedělního zbytkáče.

Já to ruším, rozhodl jsem se v tu chvíli.

„Já vím, že vypadám hrozně.“ Řekl Bobek. „Nemůžu za to. Myslím, že byste si toho neměl všímat.“

„OK?“ koukám nejistě. Jak zas budu dlouho shánět dalšího…. přemýšlím… Tak jsem to risknul. Ukazuju mu, co potřebuju.

„Víte jak na to? Nezkazíte to?“ Neodpověděl.

„Ježišmarja, tolik práce zas.“ procedil protivně skrz zuby když uviděl složený materiál. „To nebude hned.“

Nakonec jsem to přeci jen riskl.

A víte co? Výsledek byl super.

Na výsledku záleží

Asi půl roku po nastěhování do nového domku sedíme a pijeme kafe. Zvonek.

U dveří stojí Bobek s nějakou slečnou. Vypadá jinak než před tím. Slečna je taky moc hezká a stydlivě se uchichtává.

„Dobrý den pane Merhout.“ Říká mi Bobek. Nezlobte se, že otravuju. „Víte, chtěl jsem tady Lence ukázat, jak se mi u vás povedlo to schodiště. Já vím, že je to blbé, ale přece… mohl bych?“

Neskrýval jsem úsměv. „No jasně, pojďte dál.“

„Tak pojď se podívat, Leni.“ Hrdě táhne to děvče k nám. Koukala na něj jako na obrázek. „Honzo, to se ti fakt povedlo.“

Honza Bobek se před ní dmul pýchou a já jsem z toho měl radost. A taky jsem byl neskutečně překvapen, jak jsem se v něm při prvním setkání spletl.

Pozitivní motivace, negativní motivace

Existují dvě teorie o přístupu lidí k práci, teorie „X“ a „Y“. Myslím, že to platí pro všechny, zaměstnance v továrně, řemeslníky, úředníky…

Teorie X říká, že lidé považují práci za nutné zlo. Aby něco udělali, musí být tlačeni pomocí různých stimulů, musí být kontrolováni. Není pro ně až tak důležité co vytvoří, chtějí hlavně za svou práci odměnu.

Teorie Y naopak hlásá, že lidé pracují rádi, přijímají rádi odpovědnost a těší se z výsledků své práce. Co vytvoří je pro ně důležité, s finanční odměnou počítají, ale není to jediná a primární motivace.

Já vždycky věřím mnohem více v teorii Y, i když připouštím, že malá skupinka lidí se může trvale chovat pouze podle teorie X.

Když jsem mluvil s Bobkem poprvé, byl to pro mě jasný „X-ař“. Proto mi tak moc vyrazilo dech, když jsem pak viděl, jak byl na svou práci hrdý, jak se chtěl Lence pochlubit.

Jak to vidíte vy, jsou dnes lidé opravdu spíše v souladu s teorií Y, anebo je více X-ařů?

PS: jména nejsou skutečná!